Franz Kafka prožil většinu svého života v historickém centru Prahy na Starém Městě, v těsné blízkosti někdejšího ghetta. Rodina se často stěhovala, ale všechna bydliště se nalézala v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru.
Rodiče tak zůstávali věrni místům, na nichž po svém příchodu do Prahy zapustili kořeny, kde rozvinuli svoji obchodní činnost a získali si středostavovskou česko-německo-židovskou klientelu. Jen přechodně, donucen rodinnými okolnostmi, Kafka v pozdějších letech pobýval u některé ze svých sester. Pokusy o získání vlastního bytu a osamostatnění se nezdařily nebo mívaly krátké trvání.
Pražská bydliště:
- Rodný dům, roh Kaprovy a Maiselovy, dnes U radnice 5, konskripční číslo 1/27 (1883–1885)
- Václavské náměstí 56 (1885)
- Dušní ulice, konskripční číslo V/187 (1885–1887) – dům nezachován
- Mikulášská třída 6 (1887–1888) – dům nezachován
- Celetná ulice 2, Sixtův dům (1888–1889)
- Staroměstské náměstí 2, dům Minuta (1889–1892)
- Celetná ulice 3, dům U tří králů (1892–1907)
- Mikulášská třída 36, dům U lodi (1907–1913)
- Staroměstské náměstí 6 (dnes 5), Oppeltův dům (1913–1924, s přestávkami v letech 1914–1918)
Přechodná bydliště:
- Bílkova ulice 10, u sestry Valli (srpen 1914)
- Nerudova (dnes Polská) ulice 48, u sestry Elli, (září 1914 – únor 1915)
- Bílkova ulice 10 (únor–březen 1915)
- Dlouhá třída 18 (dnes 16), dům U Zlaté štiky, (březen 1915 – únor 1917)
- Zlatá ulička 22 (listopad 1916 – březen 1917)
- Schönbornský palác, Tržiště 15 (březen–září 1917)