Nemoci

Úvahy nad chmurnou budoucností vlastního těla provázely Franze Kafku už od mládí. Tyto obavy z nedostatečné fyzické vybavenosti pro život v něm utvrzovala nespavost, bolesti hlavy, pocity slabosti a únavy.
Ochranu hledal v uzdravujících silách přírody: v pobytu na čerstvém vzduchu, v procházkách a výletech, v pobytu ve venkovských letoviscích a v klimatických lázních, ve vegetariánské stravě, v tělesném cvičení podle osvědčených receptů, v otužování a sportu. Současně s tím se zatvrzoval proti oficiální medicíně a jejím medikamentům. Hypochondrické obavy časem dostávaly podobu vážného onemocnění. Na podzim roku 1917 propukla u čtyřiatřicetiletého Kafky choroba naplno. Po zbývajících sedm let se nemoc stala ústředním bodem jeho života, ukončila zoufalé pokusy o uzavření manželství, vyřešila dualismus jeho života mezi úřadem a psaním, donutila ho hledat po světě uzdravení, ve které nevěřil. Nemoc, léta promýšlená a popsaná ve spoustě hlubokých, jasnozřivých textů, přešla u něho ze života do díla jako jeho neuvěřitelně pravdivá integrující součást.

Propuknutí nemoci

Lahmannovo sanatorium Weisser Hirsch u Drážďan – léto 1903
© Archiv Klaus Wagenbach, Berlín
Prudký obrat znamenalo v Kafkově životě propuknutí nemoci v polovině srpna r. 1917. Nočním chrlením krve v malostranském Schönbornském paláci (dnes americké velvyslanectví), v chladném bytě, jejž si Kafka počátkem jara najal, ohlásila se tuberkulóza, s níž pak marně zápasil skoro sedm let. Nemoc změnila způsob Kafkova života. Donutila ho trávit většinu času mimo Prahu v domácích a zahraničních penzionech a sanatoriích. Musel opakovaně žádat ředitelství pojišťovny o zdravotní dovolené a o jejich neustálé prodlužování. Žádosti o penzionování byly několikrát zamítnuty – Kafka byl díky svým vynikajícím úřednickým schopnostem považován za nepostradatelného a i v době nemoci byl povyšován. Nemoc se stala jedním z hlavních důvodů ke zrušení druhých zásnub s Felice Bauerovou a k definitivnímu ukončení jejich vztahu. Kafka zakomponovává fenomén nemoci, kterou nechápal jen jako fyzický jev, do svého životního zápasu. Nemoc je podle něho výsledné stadium zápasu, který v něm svádějí dvě protichůdné síly dobra a zla a do něhož je zapojena i Felice.