Dědeček Franze Kafky z otcovy strany
Jakob Kafka byl šochet neboli židovský rituální řezník v Oseku u Písku. Byl to muž obřího vzrůstu a úžasné tělesné síly, jeho fyzický fond zdědily i jeho děti, Hermanna Kafku nevyjímaje. Oženit se směl až po zrušení tzv. familiantského zákona v r. 1848, jímž rakouské zákonodárství regulovalo počet židovských rodin v zemi, takže Hermannovi dva starší sourozenci Filip a Anna se narodili jako de iure nemanželské děti. Matkou byla žena ze sousedního domu Franziska Platowská.
Babička Franze Kafky z otcovy strany
Francizska Kafková byla dobrotivou ženou, ve vsi oblíbenou pro své léčitelské schopnosti. Žila se svým manželem a s šesti dětmi, Filipem, Annou, Heinrichem, Hermannem, Julií a Ludwigem, ve velmi nuzných poměrech.
Dědeček Franze Kafky z matčiny strany
Jakob Löwy pocházel z Humpolce a obchodoval se suknem. Přestěhoval se do Poděbrad, kde se oženil. Vzal si dceru tamější zámožné rodiny Poriasů. Ti měli rovněž obchod s textilem, k němuž pak přikoupili pivovar. V 70. letech Jakob Löwy přesídlil s rodinou do Prahy tak jako mnoho jiných Židů mířících z venkovské nejistoty do emancipované metropole a vedl tam obchod s chmelem.
Babička Franze Kafky z matčiny strany
Z manželství Esther Poriasové s Jakobem Löwym se zrodily čtyři děti, Alfred, Julie, Richard a Joseph Löwyové. Esther Löwy byla ženou z rodu, jehož dědictví na sobě Franz Kafka pociťoval. Vedle podnikavých mužů dobrodružných sklonů se v něm vyskytovali i zbožní učenci, samotáři a plaší podivíni. Esther zemřela v mladém věku za podezřelých okolností, které měly možná za následek smrt Estheřiny matky. Jakob Löwy se ve velmi krátkém čase znovu oženil s Julií Hellerovou a z nového manželství Kafkově matce přibyli dva noví sourozenci, Rudolf a Siegfried Löwyové, Kafkovi strýcové.