Seznamte se s výstavou

Muzeum Franze Kafky bylo otevřena v létě roku 2005 v jedinečných prostorách Hergetovy cihelny na malostranském břehu Vltavy v Praze.
Franz Kafka se narodil v Praze
3. července 1883, zemřel v rakouském sanatoriu v Kierlingu
3. června 1924 a 11. června byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.

Výstava je rozdělena do dvou částí – Existenciální prostor a Imaginární topografie.

KAFKA V PRAZE. Existenciální prostor

V první fázi vstupu do Kafkova světa se setkáváme s tím, jak Praha tvaruje umělcův život, jakou stopu v něm zanechává a jak na něj působí celou svou proměňující silou. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli jsou dokladem tohoto vlivu.

Je pro nás výzvou pokusit se zachytit hlavní konflikty v životě Franze Kafky a nechat se vést pohledem spisovatele samého.

PRAHA V KAFKOVI. Imaginární topografie

Způsob, jakým Kafka zobrazuje své město, představuje jeden z nejzáhadnějších postupů moderní literatury. Ve svých románech a povídkách, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje.

Často se objevuje snaha doložit, že se kafkovské fikce odehrávají v Praze. Obvykle se předpokládá, že bezejmennou katedrálou, jež se objevuje v Procesu, je chrám sv. Víta; že cesta Josefa K. v poslední kapitole tohoto románu vede ze Starého Města přes Karlův most na nejvzdálenější okraj Malé Strany. Také se říká, že v Ortelu se z Bendemannova okna dá spatřit nábřeží, Vltava a její břeh tak, jak je to vidět z Mikulášské ulice (dnešní Pařížská ul.), kde v roce 1912 žila Kafkova rodina. Existují snahy dokázat, že topografie Prahy je přítomna vždy, jenomže není pojmenována.

Avšak to není podstatné. Fantaskní kafkovská architektura sleduje jiné cíle. Kafka ve svých fikcích postupuje složitějším způsobem: proměňuje Prahu v imaginární topografii.  Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. Podstatná už není určitá kancelář, škola, gymnázium, univerzita, kostel, vězení nebo zámek, ale to, co tyto stavby znamenají, coby metafory nebo alegorická místa.

Komiksové ztvárnění cesty Franze Kafky do muzea (autor Jan Trakal).

Expozice

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Výstava prezentuje:

  • většinu prvních vydání Kafkových děl
  • korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby, které v minulosti nikdy nebyly vystavovány
  • trojrozměrné exponáty
  • audiovizuální programy a hudba vytvořená speciálně pro tuto výstavu

 

Vstupné a informace

Kafkův životopis

3. července 1883 se narodil Franz Kafka v Praze na Starém Městě jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (1852–1931) a Julie, rozené Löwyové (1856–1934). Svatba rodičů se konala v září 1882 v Praze na Staroměstském náměstí v domě č. 8/929.

 

Spisovatelův rodný dům zvaný U Věže (Zum Turm) na rozhraní Maiselovy ulice a ulice U Radnice, dnes náměstí Franze Kafky, později vyhořel. Zachoval se pouze portál domu. Pamětní busta umístěná na domě je dílem sochaře Karla Hladíka z roku 1966.
Franz Kafka měl pět mladších sourozenců. Bratři Georg (1885–1886) a Heindrich (1887–1888) zemřeli v útlém věku. Sestry Gabriele (Elli 1889–1941), Valerie (Valli 1890–1942) a Ottilie (Ottla 1892–1943), Kafkova nejmilejší sestra, se narodily již v domě U Minuty na Staroměstském náměstí.
  • 1889–1893

    Navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici.

  • 1893–1901

    Studoval na Německém státním gymnáziu, které se nacházelo v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí. Mezi jeho spolužáky a přátele patřili např. budoucí historik umění Oscar Pollak, básník a novinář Rudolf Illový, filozof Hugo Bergmann nebo Ewald Felix Příbram, jehož otec byl ředitelem Dělnické úrazové pojišťovny.

  • 1901–1906

    Studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. Navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění.

  • 1902

    Se poprvé setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity, v Čtenářském a řečnickém klubu německých studentů. Přátelství Maxe Broda a Franze Kafky trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924.

  • 1904

    Se stal členem „pražského kruhu“ – neoficiálního spolku pražských německy píšících literátů. Max Brod zde Franze Kafku seznámil s filosofem a sionistou Felixem Weltschem a spisovatelem Oskarem Baumem.

  • 1904 – 1905

    Napsal první povídku Popis jednoho zápasu (Beschreibung eines Kampfes), která však byla vydána až posmrtně.

  • 1905 – 1906

    První Kafkovy cesty za odpočinkem a zotavením do klimatických lázní Cukmantl
    v průběhu školních let jezdil také na zdravotní dovolené do oblastí Vltavy, Berounky, Sázavy či ke svému strýci (Siegfriedovi) do Třešti.

  • 1906

    Promoval a stal se doktorem práv.

  • 1906 – 1907

    Roční povinná praxe u soudu v Praze.

  • 1907

    Na přímluvu svého strýce z matčiny strany Alfreda Löwyho začal pracovat u pojišťovny Assicurazioni Generali na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice.

  • srpen 1908–1922

    Pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české v ulici Na Poříčí 7/1075, nejprve jako koncipient. V době předčasného penzionování ze zdravotních důvodů v roce 1922 zastával již pozici tajemníka.

    K práci v úřadě měl ambivalentní vztah, což je zřejmé z jeho korespondence: „Moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje mému jedinému povolání, a tím je literatura.“ Zároveň byl ale hrdý na svoji práci a dosažení pracovních pozic v pojišťovně.

  • 1908

    Publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia vyšlo osm fragmentů jeho prvních próz. Literaturu psal německy, ale hovořil také česky a francouzsky. Hebrejsky se učil až v pozdějších letech.

  • 1909–1912

    Cestoval s Maxem Brodem po Evropě (severní Itálie, Paříž, Výmar), v této době začal psát texty Deníků. Turistické pobyty do ciziny si prodlužoval o pobyty v sanatoriích přírodní léčby v Erlenbachu (1911), Jungbornu (1912) a Rivě (1913).

  • 1911

    Navštěvoval představení židovského divadelního spolku ze Lvova, který v Praze toho roku hostoval. Významné bylo pro Kafku i přátelství s vedoucím souboru hercem Jicchakem Löwym. Pod vlivem tohoto setkaní se formoval Kafkův vztah k židovství a k židovské literatuře.

  • 1912

    Se aktivně věnoval psaní prvního románu Nezvěstný (Der Verschollene) a dalších povídek Ortel (Das Urteil), Proměna (Die Verwandlung) a Velký hluk (Grosser Lärm). V prosinci vyšel soubor 18 kratších próz pod názvem Rozjímání (Betrachtung).

  • srpen 1912

    Se seznámil s Felice Bauerovou, se kterou udržoval vztah a korespondenci do roku 1917 (přes 500 dopisů a pohlednic). V průběhu tohoto několikaletého vztahu se s Felice dvakrát zasnoubil, ale záhy své zasnoubení dvakrát zrušil. V roce 1914 se seznámil s přítelkyní své snoubenky Grete Blochovou.

  • V letech před první světovou válkou docházel Kafka do vědecké společnosti na přednášky, které organizovala Berta Fantová ve svém domě na Staroměstském náměstí č. 3, jehož poznávacím znakem je jednorožec v podobě reliéfu na fasádě. Zde se setkávali tehdejší přední intelektuálové přednášející nové myšlenky z různých vědních oborů (psychoanalýza, teorie relativity, transfinitní čísla, kvantová teorie). Vedle Kafky byli mezi nejčastějšími návštěvníky fyzik Phillip Frank, filozof Christian von Ehrenfels, matematik Gerhard Kowalewski, tvůrce antroposofie Rudolf Steiner a dokonce Albert Einstein, který v té době v Praze vyučoval.

  • 1914

    Se poprvé odstěhoval od rodičů a pronajal si vlastní bydlení v Bílkově ulici, kde pracoval na románech Proces (Der Prozess) a Nezvěstný (též zvaný Amerika, Der Verschollene, včetně první kapitoly této knihy později publikované pod názvem Topič – Der Heizer) a rovněž na povídce V kárném táboře (In der Strafkolonie).

  • 1915

    Vyšlo první vydání povídky Proměna (Die Verwandlung) v lipském nakladatelství Kurta Wolffa, jehož kmenovým ilustrátorem byl Ottomar Starke (1886–1962).

  • 1916

    V pronajatém pokoji ve Zlaté uličce č. p. 22 na Pražském hradě napsal povídky, které vyšly pod názvem Venkovský lékař (Ein Landarzt). O rok později publikoval povídku Zpráva pro jistou Akademii (Ein Bericht für eine Akademie).

  • březen 1917

    Si pronajal byt v Schönbornském paláci na Malé Straně (dnes velvyslanectví USA), kde vznikla povídka Při stavbě čínské zdi (Beim Bau der chinesischen Mauer), inspirovaná pražskou pamětihodností z dob Karla IV. – Hladovou zdí.

  • srpen 1917

    Se u Kafky poprvé objevily příznaky plicní tuberkulózy. Nemoc se stala jedním z hlavních důvodů ke zrušení druhých zásnub s Felice Bauerovou a k definitivnímu ukončení jejich vztahu. Odjel na zdravotní dovolenou ke své sestře Ottilii do Siřemi v severozápadních Čechách, která zde hospodařila na statku se svým manželem Josefem Davidem.

  • 1918–1923

    Pobyty v sanatoriích přerušované jen krátkými obdobími práce v úrazové pojišťovně (1918 ve Stüdlově penzionu v Želízech u Mělníka, 1920 v Meranu, 1921 v Matliarech ve Vysokých Tatrách, 1922 ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších a v Plané nad Lužnicí).

  • 1918–1919

    Udržoval vztah s Julií Wohryzkovou, kterou poznal v Želízech (severně od Prahy). Zasnoubení s Julií kvůli otcovu nesouhlasu s tímto vztahem zrušil a vztah s Julií brzy ukončil.

  • mezi literární skvosty z této doby patří slavný Dopis otci (Brief an der Vater), který však Kafka svému otci nikdy nepředal.

  • 1920–1922

    Vztah s novinářkou Milenou Jesenskou, první překladatelkou jeho prózy do češtiny, která v jeho životě sehrála důležitou roli.

  • 1922

    Pracoval na románu Zámek (Das Schloss), který však vyšel posmrtně až v roce 1927, a na povídce Umělec v hladovění (Der Hungerkünstler), ta také vyšla až posmrtně v létě 1924.

  • 1922

    Dosáhl povýšení na pozici vrchního tajemníka Dělnické úrazové pojišťovny. Ze zdravotních důvodů krátce nato požádal o předčasné penzionování.

  • 1923

    Se v Müritzu seznámil s Dorou Diamantovou, chasidskou dívkou z Haliče, mladou sionistkou z ortodoxní židovské rodiny, která v Kafkovi oživila přání usadit se v Palestině. Kafka se s Dorou odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a soustředil se na psaní. Dora mu vytvářela tvůrčí zázemí. Kafka se učil pilně hebrejsky a z jeho deníků plyne, že snil o životě v zemi izraelské. V tomto roce napsal povídku Doupě (Der Bau).

  • 1924

    U Kafky došlo se zhoršení zdraví, Max Brod a strýc Siegfried Löwy ho v březnu převezli z Berlína k rodičům do Prahy na Staroměstské náměstí. Zde pracoval na povídce Zpěvačka Josefína aneb Myší národ (Josefine. Die Sängerin oder Das Volk der Mäuse). V dubnu odjel s Dorou Diamantovou a lékařem Robertem Klopstockem do sanatoria v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

  • 3. června 1924

    Zemřel na tuberkulózu hrtanu.

  • 11. června 1924

    Byl pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově v pražských Strašnicích. Náhrobek vytvořil architekt Leopold Ehrmann.

Vstupné

Dospělý – 260 Kč
Snížené vstupné pro děti, studenty, seniory a invalidy – 180 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí, 2 děti) – 650 Kč
AKCE pro české školy! – vstupné 30 Kč / žák + pedagog u skupiny nad 15 osob zdarma!
Nabízíme možnost prohlídky s profesionálním průvodcem (min. 7 dní předem). Prohlídky s průvodcem jsou možné v následujících jazycích: česky, anglicky, německy, francouzsky a rusky.
Cena za prohlídku s průvodcem: vstupné + 800 Kč

 

Nabízíme Vám k zakoupení mapu Prahou Franze Kafky (60 Kč) v následujících jazycích (případně dle aktuální nabídky): čeština, angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, ruština, japonština, korejština, čínština, turečtina a hebrejština.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online;
V případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Objednávka prohlídky
s průvodcem

[]
1 Step 1
Jméno a příjmení / Společnost
Datum
date_range
Čas
access_time
Plné vstupné
Snížené vstupné
Poznámka
0 /
keyboard_arrow_leftPrevious
Nextkeyboard_arrow_right

Kontakt

Vánoční otevírací doba

2019
24.12. 10:00 – 14:00
25.12. 12:00 – 17:00
26. – 30.12. 10:00 – 18:00
31.12. 10:00 – 15:00
2020
1.1. 12:00 – 17:00

HERGETOVA CIHELNA

Cihelná 2b
118 00 Praha 1 – Malá Strana
Kancelář/shop – Tel.: +420 257 535 373
Expozice – Tel. +420 257 535 507
Rezervace (obchod, kancelář): office@kafkamuseum.cz
Otevírací doba – denně od 10.00 do 18.00 hod.

     

Napište nám

[]
1 Step 1
Jméno a příjmení
Vaše zpráva
0 /
keyboard_arrow_leftPrevious
Nextkeyboard_arrow_right

Kudy do muzea