Tělesný a duševní stav a příčiny

Franz Kafka trpěl od mládí pocitem jisté tělesné méněcennosti, pocitem, že není pro život tělesně dost vybaven. Tento pocit v něm posiloval tělesně silný, zdravím kypící otec Hermann Kafka. Svléknout se např. v otcově přítomnosti na plovárně vyvolávalo v Kafkovi pocity studu.
Pocity tělesné slabosti a fyzické nedostatečnosti, neklid, děs z hluku, bolesti hlavy a nespavost a různé příznaky onemocnění, skutečné či domnělé, znepokojovaly Franze Kafku už od studentských let. Vinil z nich někdy svůj sklon k hypochondrii, jindy je přičítal neurastenii. Ve vypjatých krizových situacích se u něho objevovaly stavy blízké duševnímu zhroucení nebo sebevražedné nálady a představy. Složitě se do komplexu těchto psychofyzických potíží začleňovalo psaní, čím dál víc pociťované jako primární životní nutnost.
První Kafkovy cesty za odpočinkem a zotavením vedly o prázdninách do míst letních pobytů jeho rodičů. Volba místa letní dovolené byla v pražské německé společnosti měřítkem sociálního statutu rodiny. Německá společnost se v tomto směru dělila na dva tábory. Rodiny z vyšších vrstev trávily prázdniny v cizích lázních nebo letoviscích, zejména u moře. Střední vrstvy, k nimž tehdy patřili Kafkovi, trávily dovolené na „letních bytech“, tj. v bytech pronajímaných na dobu dovolené u soukromníků nepříliš daleko od Prahy. Nejčastěji to bývala známá letoviska při řece Vltavě, Berounce nebo Sázavě. Jako gymnazista trávil Kafka letní prázdniny v Roztokách u Prahy, později pobýval ve volných dnech s rodiči v nedalekých Černošicích, Radešovicích a Dobřichovicích. Během univerzitních studií pobýval v Liběchově, a zejména jezdil do Třešti ke strýci lékaři, starému mládenci Siegfriedu Löwymu. V prvních letech zaměstnání byly cílem jeho rekreačních výletů severozápadní Čechy (Děčín) a Šumava (Špičák).
V posledních letech studia se z tělesné slabosti a únavy zotavoval v lázních. Dvě léta po sobě, r. 1905 a 1906, poprvé o prázdninách před závěrečnými zkouškami na univerzitě, podruhé před nástupem na roční právní praxi, pobýval v lázních Cukmantl (dnes Zlaté Hory) v moravském Slezsku.

Cukmantl

Už od mládí pociťoval Franz Kafka averzi k profesionální medicíně a inklinoval k metodám přírodní léčby. Opakovaně se jí podrobil v Cukmantlu. V klimatických lázních Cukmantl (dnes Zlaté Hory), ležících v příznivé podhorské krajině moravského Slezska cca 500 m nad mořem, se uplatňovala přírodní léčba, kterou tam před lety zavedl Vincenc Priessnitz.
Kromě anémie, revmatu, dny, cukrovky a otylosti se tam kombinací vodoléčby a elektroléčby, gymnastikou, procházkami a dietou léčila tělesná i duševní slabost. Lázně byly otevřeny od jara do podzimu, měly kapacitu 170 pokojů pro 220 pacientů, kteří přicházeli hlavně z českých zemí a z pruského Slezska. S oblibou je vyhledávali Židé, neboť tam nebyli diskriminováni. Ústav měl knihovnu o 2000 svazcích a v jeho areálu se konaly promenádní koncerty. Kafka tu pobýval poprvé ve dnech 3. – 27. srpna 1905. Do doby tohoto pobytu spadá jeho první sexuální zážitek s některou z tamějších pacientek, o němž se letmo zmiňuje po letech v denících. Podruhé pobýval Kafka v Cukmantlu o něco déle rok nato od 23. července do 29. srpna 1906.