Do Dělnické úrazové pojišťovny, polostátní instituce, měli židé velice ztížený přístup. Například r. 1913 byli z 263 zaměstnanců pouze 2 židé. Kafka byl přijat na základě protekce, kterou mu opatřil přítel ze studií Ewald Felix Příbram, jehož otec byl až do r. 1917 prezidentem ústavu. Pražská Dělnická úrazová pojišťovna byla tehdy nejdůležitější úrazovou pojišťovnou v celém Rakousku, zajišťovala cca 1/3 pojištění proti úrazům v monarchii. Po převratu v r. 1918 tvořili většinu zaměstnanců ústavu Češi, zatímco ti němečtí pracovníci, kteří neměli kladný postoj k československému státu, museli odejít. Kafka jako loajální občan republiky bez potíží zůstal.
Franz Kafka byl přijat, jak bylo zvykem, za velmi nízký plat 3 K denně + 10 % příplatku. Na práci v oboru dělnického pojištění byl dobře připraven. Už v době své roční právní praxe u soudu, konkrétně od února do května 1907, absolvoval kurz dělnického pojištění na pražské německé obchodní akademii, kde mimo jiné přednášeli i jeho budoucí šéfové; jednak doc. Dr. Rudolf Marschner, který se stal brzy po Kafkově nástupu ředitelem ústavu, přičemž Kafka byl díky svým stylizačním schopnostem pověřen pronést při jeho nástupu uvítací řeč, jednak jeho oblíbený přímý nadřízený inspektor Eugen Pfohl a dále zkušený odborník a blízký Kafkův spolupracovník Dr. Salomon Fleischmann, druhý Žid v ústavu.