Se sílícími pocity tělesné slabosti vzrůstal Kafkův purismus, úsilí o životní čistotu a víra v léčebnou moc přírody, na jedné straně mravní rigorismus, na druhé ochrana těla před škodlivinami. Někdy před r. 1910 se Kafka stává vegetariánem.
K celkové změně životního stylu pak přispěla jeho návštěva u hlasatele přírodní léčby Morize Schnitzera, továrníka ve Varnsdorfu, jehož Kafka r. 1911 navštívil při služební cestě do tohoto svého úředního rajónu. Schnitzer mu vytkl nezdravý způsob života, shledal v jeho těle, v míše a v mozku nahromaděné jedy. Doporučil mu spát při otevřeném okně, což poté Kafka dodržoval v zimě i v létě, dále pobyt na slunci, práci na zahradě, členství ve spolku přírodní léčby a odebírání spolkového časopisu. Varoval před léky oficiální medicíny. Kafka začal tyto rady dodržovat. Turistické cesty do ciziny si prodlužoval o pobyt v sanatoriích přírodní léčby v Erlenbachu (1911), Jungbornu (1912) a v Rivě (1913). R. 1913 pracuje v zahradě Pomologického ústavu v Praze-Tróji a v zahradnictví v Nuslích. S fyzickou prací nepřestává ani po propuknutí nemoci v r. 1917 (zahradničení a truhlaření v Tróji a v Turnově).