Tisková zpráva

Výstava Město K. Franz Kafka a Praha, instalovaná v unikátních prostorách Hergetovy cihelny na malostranském břehu Vltavy, má už za sebou úspěšnou cestu světem. Zrodila se roku 1999 v Barceloně, v městě přejícím umění, v němž se vážnost šedivých románských kostelíků z raného středověku dobře snáší s pestrou barevností soch  Joana Miró. Katalánské Centrum současné kultury ji prezentovalo jako třetí ze série výstav měst světových spisovatelů po Dublinu Ira Jamese Joyce a Lisabonu Portugalce Fernanda Pessoy. Jejich tvůrcem je s týmem svých spolupracovníků Juan Insua. Úspěch barcelonské výstavy vyvolal její opakování v Židovském muzeu v New Yorku roku 2002, kde se jí dostalo výjimečně nadšeného přijetí. Z New Yorku pak byly vyslány významné apely k nám, aby výstavu uspořádalo i Kafkovo rodné město.

Úmysl ji uskutečnit v Praze byl už v době výstavy barcelonské, bránily tomu však finanční důvody. Stal se skutečností, když se našla společnost odhodlaná záměr realizovat. Je pro to mnoho důvodů, např. že se poprvé na podobné výstavě podařilo zvýraznit český podíl na Kafkově životě a díle a od počátku na výstavě spolupracovat při natáčení českých lokalit a při prezentaci české recepce Kafkova díla. Tento český podíl je dosud, z důvodů politické situace u nás za minulého režimu i z důvodu jazykové bariéry, nedostatečně znám a zachycen.

Výstava Město K. Franz Kafka a Praha se liší od většiny z mnoha výstav na kafkovské téma. Ty jsou většinou dokumentační, směřující k prezentaci dokumentů. Tato výstava naopak z dokumentů vycházejí a na jejich základě vytváří metaforický obraz Kafkova života a díla. Výstava má dvě části. První, nazvaná Existenciální prostor, kategorizuje hlavní události Kafkova života a vlivy prostředí, v němž Kafka v Praze žil. Druhá, nazvaná Imaginární topografie, ukazuje, jak se u Kafky fyzická realita Prahy a jeho života v ní složitě proměňuje v metaforický obraz. Na výstavě ožívají fotografie lidí a míst, rukopisy a knihy v důmyslně koncipovaných instalacích s využitím nejmodernější audiovizuální techniky. Slovo, obraz, světlo a hudba tu vytvářejí symfonický celek. Jeho druhá část navíc obsahuje 8 studií od světových kafkovských badatelů.

Zápůjčky exponátů pochází jak z řady významných domácích i zahraničních institucí, tak i ze soukromých sbírek.

Domácí instituce a soukromé sbírky:

  • Antikvariát Ztichlá klika, Praha
  • Archiv Univerzity Karlovy, Praha
  • Společnost COPA
  • Josef Čermák, Praha - jeden ze zakládajících členů Společnosti Franze Kafky
  • Národní archiv, Praha
  • Národní filmový archiv, Praha
  • Národní knihovna České republiky, Praha
  • Národní muzeum, Praha
  • Památník národního písemnictví, Praha
  • Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • Židovské muzeum, Praha

Zahraniční instituce a soukromé sbírky:

  • Archiv Klause Wagenbacha, Berlín
  • Bibliotheque Nationale de France, Paříž
  • Bodleian Library, University of Oxford
  • Deutsches Literaturarchiv Marbach
  • Die Deutsche Bibliothek, Deutsche Bücherei Leipzig
  • Kafka Research Center of the Bergische Universität, Wuppertal
  • Kathi Diamant
  • Museo di Storia della Fotografia, Florencie
  • Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň
  • The Jewish Museum, London
  • The Library of Congress, Washington D.C.
  • YIVO Institute for Jewish Research, New York



Verze pro tisk