Seznamte se
s výstavou

Muzeum Franze Kafky bylo otevřena v létě roku 2005 v jedinečných prostorách Hergetovy cihelny na malostranském břehu
Vltavy v Praze. Franz Kafka se narodil v Praze 3. července 1883, zemřel v rakouském sanatoriu v Kierlingu 3. června 1924 a 11. června byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích

Výstava je rozdělena do dvou částí – Existenciální prostor a Imaginární topografie.

Existenciální prostor – V první fázi vstupu do Kafkova světa se setkáváme s tím, co město se spisovatelem dělá, jak tvaruje jeho život, jakou stopu v něm zanechává. Praha na Kafku působí celou svou proměňující silou a uzavírá ho v existenciálním prostoru, do něhož může vstoupit jen tak, že „pohled připoutá k povrchu věci“. Praha nutí Kafku k prostorovému zúžení, dávkujíc vytrvale svá tajemství. Praha přináší mýtus, svou temnou magii, nádhernou dekoraci, ale nenávidí to, co je zjevné. A to je právě to, co Kafka zachycuje.

Město se představuje jako matička s drápy, je obdařeno minulostí větší, než je jeho přítomnost, je chráněno svým kouzlem, ale zároveň zvedá obří, neustále hrozící pěst. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli jsou dokladem tohoto vlivu. Naším úmyslem je zkoumat toto vše z Kafkova pohledu. Výlučně životopisný nebo pouze chronologický přístup by byl nedostatečný. Je pro nás výzvou v hutnosti zachytit hlavní konflikty v životě Kafky v Praze a nechat se vést pohledem spisovatele samého. Znamená to Kafku doprovázet, když sestupuje do hlubin svého města, přijmout za vlastní vějíř jeho pocitů a vnímání, účastnit se postupujícího deformování časoprostoru, zkrátka přijmout zkušenost, v níž je dovoleno vše až na lhostejnost.

Imaginární topografie – Způsob, jakým Kafka zobrazuje své město, představuje jeden z nejzáhadnějších postupů moderní literatury. Ve svých románech a povídkách Kafka, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje. Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. A ačkoliv může obyvatel Prahy nebo znalec Kafky nakonec tyto památky poznat, proměnily se v něco jiného.

Komiksové ztvárnění cesty Franze Kafky do muzea (autor Jan Trakal).

Často se objevuje snaha doložit, že se kafkovské fikce odehrávají v Praze. Obvykle se předpokládá, že bezejmennou katedrálou, jež se objevuje v Procesu, je chrám sv. Víta; že cesta Josefa K. v poslední kapitole tohoto románu vede ze Starého Města přes Karlův most na vnější okraj Malé Strany; také se říká, že v Ortelu se z Bendemannova okna dá spatřit nábřeží, Vltava a její břeh tak, jak je to vidět z Mikulášské ulice, kde v roce 1912 žila Kafkova rodina. Existují snahy dokázat, že topografie Prahy je přítomna vždy, jenomže není jmenována.

Avšak to není podstatné. Kafka ve svých fikcích postupuje složitějším způsobem: proměňuje Prahu v imaginární topografii, jež přesahuje klamnost realismu. Fantaskní kafkovská architektura sleduje jiné cíle. Podstatná už není určitá kancelář, škola, ústav, univerzita, kostel, vězení nebo zámek, nýbrž to, co tyto stavby vyjevují, když fungují jako topologické metafory nebo alegorická místa. Jaké překvapení nám chystá tato proměněná Praha? Kam až nás může metamorfóza města dovést?

Expozice

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Výstava prezentuje:

  • většinu prvních vydání Kafkových děl
  • korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby, které v minulosti nikdy nebyly vystavovány
  • trojrozměrné exponáty
  • pět audiovizuálních programů a hudbu vytvořenou speciálně pro tuto výstavu

 

Vstupné a informace

Kafkův životopis

Narodil se 3. července 1883 na Starém Městě pražském. Po vystudování práv na c. k. německé univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze pracoval v letech 1907 –1922 jako úředník v pojišťovnictví, nejprve krátce v Assicurazioni Generali a poté 14 let až do července 1922 v Dělnické úrazové pojišťovně.

 

Za svůj hlavní životní úkol však považoval psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával. Po propuknutí plicní choroby v r. 1917 sedm let marně s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí. Ani v těchto letech úporného zápasu s nemocí nepřestával psát.
Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu.
  • 1883

    Franz Kafka se narodil 3.července v Praze jako syn obchodníka Hermanna a jeho ženy Julie (rozené Löwy).

  • 1889-1893

    Obecná škola v Masné ulici (Fleischamarktgasse). V tomto období se narodily jeho sestry Elli (1889), Valli (1890) a Ottla (1892).

  • 1893-1900

    Studium na Německém státním gymnáziu na Staroměstském náměstí. První přátelé Oskar Pollak, Rudolf Illový. Bydliště v Celetné ulici.

  • 1901-1905

    Vysokoškolské studium (nejprve krátce chemie, pak germanistika a potom práva) na c. k. německé univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze.

  • 1903

    Kolem tohoto roku první stylistické pokusy, později zničené; četba Nietzscheho. Červenec: státní zkoušky z dějin práva.

  • 1904

    Podzim/zima: pravděpodobně první koncept Popisu jednoho zápasu (Beschreibung eines Kampfes). První pravidelné schůzky s Oskarem Baumem, Maxem Brodem a Felixem Weltschem.

  • 1905

    V srpnu pobývá v sanatoriu ve Zlatých Horách ve Slezsku.

  • 1906

    Je promován na doktora práv. V říjnu zahajuje roční praxi povinnou pro vykonávání profese ve státní službě.

  • 1907

    Píše Svatební přípravy na venkově (Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande). Rodina se stěhuje do Mikulášské ulice. V říjnu začíná pracovat v Assicurazioni Generali.

  • 1908

    V časopise Hyperion vycházejí jeho první prózy, osm fragmentů. Od konce července tohoto roku do července 1922 pracuje v Dělnické úrazové pojišťovně.

  • 1909

    V časopise Hyperion vychází „Rozhovor s modlilem“ a „Rozhovor s opilcem“. Dovolená v Rivě – u Lago di Garda – s Maxem a Ottou Brodovými. 29. září vychází v pražských novinách Bohemia jeho povídka Aeroplány v Brescii (Die Aeroplane in Brescia). Začíná psát deník.

  • 1910

    Ve velikonoční příloze novin Bohemia vychází pět jeho próz pod názvem Rozjímání (Betrachtungen). Navštěvuje představení divadla jidiš. V polovině října cestuje s Maxem a Ottou Brodovými do Paříže, Kafka onemocní a vrací se sám do Prahy. V prvních prosincových dnech cestuje do Berlína.

  • 1911

    Dovolená s Maxem Brodem u severoitalských jezer. Pobyt v sanatoriu v Erlenbachu. Navazuje přátelství s Jizchakem Löwym a stoupá jeho zájem o divadlo hrané v jidiš. Přitahuje ho vitalita tohoto divadla východního původu, možná i proto, že kontrastuje se strnulostí představení pražských německých souborů. Mezi 26. srpnem a 12. zářím cestuje s Maxem Brodem přes Mnichov do Curychu, Luzernu, Lugana, Milána k Lago Maggiore. Z Itálie jedou do Paříže, tam Kafka napíše několik výjimečných pozorovatelských záznamů a vracejí se do Milána. V tomto městě se účastní představení divadla Fossati. V Paříži zhlédli Racinovu Faidru a Bizetovu Carmen.

  • 1912

    Pro spisovatele rozhodující rok. V prvních měsících začíná psát Nezvěstného (Der Verschollene, kterému Brod dá název Amerika). Červenec tráví s Maxem Brodem ve Výmaru. Je představen Felice Bauerové, s níž začne od října vést obsáhlou korespondenci. Od listopadu do prosince neúnavně a beze spánku píše Proměnu (Die Verwandlung). Do ledna 1913 napíše sedm kapitol Nezvěstného, jak zní správný název románu, jenž dlouho vycházel pod názvem Amerika. V prosinci na veřejnosti předčítá Ortel (Das Urteil). Klesá počet stran napsaných do deníků, zároveň píše mnoho dopisů Felici.

  • 1913

    Rowohlt vydává v Lipsku Rozjímání (Die Betrachtung), které však je na trhu už od listopadu 1912. V lednu cestuje do Berlína představit se rodině Felice Bauerové; v květnu podruhé do Berlína; v září cestuje do Vídně, Benátek a Rivy.

  • 1914

    V červnu zasnoubení s Felice Bauerovou. Červenec: ruší zasnoubení. Cestuje k Baltu. Od srpna samostatné bydlení v Bílkově ulici. Začíná psát Proces (Der Prozess).

  • 1915

    V lednu se znovu sbližuje s Felice Bauerovou. Březen: vlastní bydlení v Dlouhé třídě. Kafka žil téměř stále u rodičů, s výjimkou zmiňovaných období a posledního období v Berlíně. Expresionistický dramatik Carl Sternheim předává Kafkovi Fontanovu cenu původně udělenou jemu, Sternheimovi. Listopad: Rowohlt vydává v Lipsku Proměnu (Die Verwandlung). V knihkupectví se prodává Proměna a Ortel (Das Urteil).

  • 1916

    V červenci byl s Felice v Mariánských Lázních. Píše povídky tvořící součást Venkovského lékaře (Ein Landarzt). V Mnichově veřejně předčítá V kárném táboře.

  • 1917

    Odpoledne a večer pracuje ve Zlaté uličce, později v bytě v Schönbornském paláci. V červenci druhé zasnoubení s Felice Bauerovou. 4. září zjištěna plicní tuberkulóza. Dostává dovolenou a tráví konec roku v Siřemi u sestry Ottly. V prosinci podruhé ruší zasnoubení s Felice.

  • 1918

    Nejprve v Siřemi, kde čte Kierkegaarda. V létě v Praze, v září v Turnově, v listopadu v Želízech. Vztah s Julií Wohryzkovou, která pochází ze skromných poměrů a vůbec se nelíbí jeho otci.

  • 1919

    Vychází Venkovský lékař a V kárném táboře. Prázdniny tráví v Praze. Zasnoubení s Julií Wohryzkovou. Zimu tráví s Maxem Brodem v Želízech. Píše Dopis otci (Brief an der Vater).

  • 1920

    Zdravotní dovolená v Meranu. Korespondence s Milenou Jesenskou. V létě a na podzim práce v pražském úřadě. Rozchází se s Julií Wohryzkovou. Následující měsíce tráví v Tatranských Matliarech. Začátek přátelství s Robertem Klopstockem.

  • 1921

    v Tatrách (Matliary) až do září, po zbytek roku v Praze

  • 1922

    Leden a únor ve Špindlerově Mlýně, poté se vrací do Prahy. Předčítá stránky ze Zámku (Das Schloss), z díla, na kterém pracuje mezi lednem a zářím. Květen: poslední setkání s Milenou. Odchod do penze. Na jaře píše Umělce v hladovění (Ein Hungerkünstler) a v létě Výzkumy jednoho psa (Forschungen eines Hundes). Od června do září u Ottly v Plané nad Lužnicí.

  • 1923

    V červenci v Müritzu u Baltského moře. Poznává Doru Diamantovou. S Ottlou v Želízech. Od září do března žije v Berlíně s Dorou Diamantovou, sionistkou, která v Kafkovi oživuje přání usadit se v Palestině. Kafka píše několik povídek, které spolu s těmi, jež jsme už zmínili u předchozího roku, vykazují nejčistší rysy jeho tvorby: Malá paní (Eine kleine Frau) a Doupě (Der Bau).

  • 1924

    Berlín. V březnu v Praze. Kafka nemůže mluvit ani polykat. Začátkem dubna opouští Prahu. V sanatoriu v Kierlingu spolu s Robertem Klopstockem a Dorou. Kafka umírá 3. června. Je pohřben 11. června na Novém židovském hřbitově v Praze. V létě vychází Umělec v hladovění.

Vstupné

Dospělý – 200 Kč
Snížené vstupné pro děti, studenty, seniory a invalidy – 120 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí, 2 děti) – 540 Kč
AKCE pro české školy! – vstupné 30 Kč / žák + pedagog u skupiny nad 15 osob zdarma!
Nabízíme Vám k zakoupení mapu Prahou Franze Kafky (55 Kč) v následujících jazycích (případně dle aktuální nabídky): čeština, angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, ruština, japonština, korejština, čínština, turečtina a hebrejština.
Nabízíme možnost prohlídky s profesionálním průvodcem (min. 7 dní předem). Prohlídky s průvodcem jsou možné v následujících jazycích: česky, anglicky, německy, francouzsky, španělsky, italsky a rusky.
Cena za prohlídku s průvodcem:
  • skupina do 15 osob – vstupné + 500 Kč / skupina
  • skupina nad 15 osob – vstupné + 30 Kč / osob
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online;
V případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Objednávka prohlídky
s průvodcem

[]
1 Step 1
Jméno a příjmení / Společnost
Datum
date_range
Čas
access_time
Plné vstupné
Snížené vstupné
Poznámka
0 /
keyboard_arrow_leftPrevious
Nextkeyboard_arrow_right

Kontakt

HERGETOVA CIHELNA

Cihelná 2b
118 00 Praha 1 – Malá Strana
Kancelář/shop – Tel.: +420 257 535 373
Expozice – Tel. +420 257 535 507
Rezervace (obchod, kancelář): office@kafkamuseum.cz
Otevírací doba – denně od 10.00 do 18.00 hod.

     

Napište nám

[]
1 Step 1
Jméno a příjmení
Vaše zpráva
0 /
keyboard_arrow_leftPrevious
Nextkeyboard_arrow_right

Kudy do muzea